4.kolo: 25. 5. 2013

Sokol Zlín-Prštné - NK Jiskra Otrokovice 8 : 2 (17:7)

Sázka na překvapení nevyšla
K dalšímu zápasu jsme se vydali k letos zatím neporaženému lídru soutěže - Zlínu.
Dle výsledku je jasné, že nálada na velké rozepisování moc není, tak to vezmu stručně :) . Sestavu ovlivnilo zranění Jarouška Willerta z minulého týdne, takže jsme museli improvizovat i v posledním "pevném" místě sestavy. Naštěstí nám v tomto pomohli "blaničtí rytíři" z Holešova, když nám přijeli pomnoct Mira Tkadlec i s Martinem Mrázkem, kterého Jajda v tichosti napsal na soupisku těsně před jejím uzavřením.
Měli jsme teda po dlouhé době k dispozici tři "ostré" smečaře a šlo jen o to, jak to celé seskládat. Rozhodli jsme se holešovské posily nechat pohromadě a nasadit je do první dvojky, k Jarrimu jsme dali Radima a na Laďovi s Markem zůstala vloženka. Jak jsem ale již předeslal v titulku, sázka na tento překvapivý tah nevyšla, obě úvodní dvojky dostaly za uši a tak jsme čekali tradičně spásu od trojek. I tady jsme vycházeli z jakých takýchs vazeb, k Holešovákům šel Messi a k Laďovi Radim s Markem. Do první lajny prostřídával Piontek, do druhé Jarri - a nebyli jsme daleko od vyrovnání, Miru na devítkách ve třetím setu zastavila páska, Laďovi chyběl k úspěchu ještě o jeden míč navíc... Vloženka bylo jedno velké trápení, Marek hrající s teplotou pod práškama nenachystal Laďovi takové míče, které by potřeboval, ten místo lacinějšího překopávání možná i zbytečně riskoval (...a kazil), takže místo korekce stavu opět přišly na řadu jeho nezkrocené emoce....
Ani Jarri v singlu tentokrát na Ivoška nestačil, tomu stačilo od zadní lajny rozdělovat ostré "nárťáky" a v poklidu našeho Jarouška smázl.
Od úplné ostudy nás zachránily aspoň odvetné trojky, kde si jak Laďa s Jarrim, tak i Mira s Martinem mírně vylepšili náladu, následné dvojky nás ale opět poslali zpět na tvrdou zem a rozhodly o další vysoké porážce.
Co tedy rozhodo? Zlín nás ničím nepřekvapil a k vítězství mu stačil mírně nadprůměrný výkon okořeněný výbornou souhrou a jistotou. Jejich sestava se dávno ustálila a až na vyjímky spolu kluci hrají každý zápas, což je prostě vidět. Nám se nepodařilo nic vytěžit z výhody dalšího kvalitního "bodového" smečaře, jakým Mira Tkadlec bezesporu je - zpětně hodnoceno jsme to asi mohli poskládat jinak, ale po bitvě je snadné býti generálem. Holešováci k sobě ladili ve trojkách - ale jejich výkon ve dvojce (druhou už místo Miry odehrál Piontek...) zůstal daleko za očekáváním...
Dalším nepřehlédnutelným mínusem našich barev byla obecně nižší kvalita, od prvního doteku s míčem, jenž je dnes alfou a omegou nohejbalu, přes náhru až po smeč. Ve všech těchto činnostech nás domácí Sokolíci předčili a bohužel to byl již třetí zápas v řadě, který jsme tímto konstatováním museli zakončit. Tolik laciných míčů a nevynucených chyb nikdo jiný na naší úrovni nepředvádí a pokud se chceme vrátit do hry o vyšší příčky, musíme změnit jak tréninkovou docházku, tak i jeho náplň, jinak se můžeme začít smiřovat s tím, si radosti z nohejbalu v soutěži užijeme (snad) jen s ValMezem - a to je přece jen málo.
Jak dobře víme, nohejbal je týmový sport a jedno souvisí s druhým. Když je dobrý příjem (přítah, říkejme tomu jak chceme), je šance na dobrou náhru a bodový útok. Ve dvojkách je pak přítah ještě daleko důležitější, obzvlášť boduje-li ve dvojce jen jeden hráč. Ano, vím, že neříkám nic nového, ale nohejbal není jen o překopávání míče přes síť, hraje se na deset vítězných míčů v každém setu a málokdy se podaří, aby je za nás všechny uhrál soupeř. Přestože je naše soutěž letos díky dvěma novým týmům podstatně těžší než třeba vloni, nemyslím si, že bysme se nutně museli těm prvním čtyřem dívat na záda z tak uctivé vzdálenosti, jak v tomu momentálně je. Ano, chybí Alki, jehož absenci pociťuje hlavně Laďa, ale zbytek týmu nejsou žádné béčka, co neumí kopnout do balónu, takže je z čeho se odrazit. Samozřejmě vím, že musím začít u sebe, negativní emoce ještě nikdy nikoho nepodpořily, takže příště nachystat balíček žvýkaček a pro případ, že by to bylo málo, tak nějakou pevnou izolepu přes hubu :). A trénovat, trénovat a trénovat, doba, kdy nám stačilo jen se na tréninku rozdělit a hrát, je už nenávratně pryč. Doufám teda, že to tak cítíme všichni a ve zbytku soutěže (a v dalších sezónách) to bude znát - byť čas nezastavíš a věk prostě neošidíš...
A JESTLI NÉÉÉ, TAK JSME SE ZMÝÝLILIIIIIIIII ;)
Body:
Bršlica L., Horka, Kudrna (Úruba) 1x
Tkadlec, Mrázek, Macků (Směták) 1x
Statistiky:
Kábela, Gavenda - Tkadlec, Mrázek 2:0 (4,6)
Pastyřík, Honysz - Úruba, Kudrna 2:0 (6,7)
Kábela, Gavenda, Nováček (Martinec) - Tkadlec (Směták), Mrázek, Macků 2:1 (-9, 7,9)
Pastyřík, Honysz, Skřivánek - Bršlica L., Kudrna (Úruba), Horka 2:1 (7, -8, 8)
Nováček, Skřivánek (Martinec) - Bršlica L., Horka 2:1 (9, -8, 8)
Nováček - Úruba 2:0 (7,5)
Kábela, Gavenda, Nováček (Martinec) - Bršlica L., Kudrna (Úruba), Horka 1:2 (-7, 9,-8)
Pastyřík, Honysz, Skřivánek - Tkadlec (Směták), Mrázek, Macků 0:2 (-8, -8)
Kábela, Gavenda - Úruba, Kudrna 2:0 (4,9)
Pastyřík (Honysz), Martinec - Mrázek, Směták 2:0 (9,2)